Hry mají vliv na reálné násilí skrze konfliktní minerály
zdroj: tisková zpráva

Hry mají vliv na reálné násilí skrze konfliktní minerály

24. 1. 2016 15:00 | Téma | autor: Ladislav Loukota |

Ačkoliv se situace ohledně propojování násilných her s reálným násilím lepší, čas od času i dnes vykoukne teze o vlivu hraní na agresivitu a násilí hráčů. Existuje ovšem jiné, jasně prokazatelné spojení herního průmyslu s násilím skrze takzvané konfliktní minerály. Na rozdíl od vágního a studiemi neprokázaného spojení spojení her s násilím (páchaným třeba šílenými střelci) mají totiž konfliktní minerály přímý a viditelný vliv na roztáčení skutečného kolotoče hrůz.

Jak financovat válku

Za konfliktní minerály jsou považovány nerostné suroviny, které pocházejí ze zemí sužovaných občanskou válkou či jinými vnitrostátními konflikty. Většinou se k nim vztahuje porušování lidských práv, pramenící z násilné povahy konfliktu, který právě prodej nerostů pomáhá financovat. Momentálně pojem platí prakticky výhradně pro nerosty pocházející z Konga a přilehlého okolí. Řada dodavatelů, oficiálně sídlících mimo oblast bojů, totiž ve skutečnosti těží minerály právě v Kongu. I když dvojice největších afrických válek v historii už v Kongu skončila, oblast je stále značně nestabilní - především od roku 2004 prakticky až do současnosti probíhá komplikovaný konflikt v provincii Kivu.

Pojem konfliktních minerálů je nejčastěji spojován s historkami kolem "krvavých diamantů", díky čemuž získává i nádech luxusu a exotiky. Daleko lukrativnější komoditou než drahé kameny je však dle statistik zlato a v závěsu za ním pak nerosty využívané při globální produkci elektroniky. A tady se ke slovu dostává herní byznys.

Tématem se doposud čas od času zabývala spíše mainstreamová média. Herní média na spojení herního průmyslu a konfliktních minerálů přivedla zpráva společnosti Activision Blizzard, na kterou upozornil web GamesIndustry. Activision totiž vydala výroční zprávu pro americký úřad Securities and Exchange Commission (SEC), který dohlíží právě na užívání konfliktních minerálů, pocházejících především z Demokratické republiky Kongo.

minerals3 zdroj: tisková zpráva

Podle hlášení Activision její poslední průzkum mezi dodavateli tantalu, cínu, zlata a wolframu nezavdává příčinu myslet si, že firmou čerpané minerály pocházejí z konfliktních oblastí. Rok předtím ale Activision ve zprávě pro SAC přiznala, že na kontrolu míry konfliktních minerálů ve svých produktech od zásobovatelů "nedostává dostatek informací".

Problém je, že stejně jako v minulosti je zpráva Activisionu prakticky celá postavená na dotaznících, vyplňovaných samotnými dodavateli nerostů a neznámými "nezávislými vyšetřovateli," což transparentní povaze celé kontroly zrovna nepomáhá. Zda tedy meziročně opravdu došlo ke změně, to je ve hvězdách.

V USA se konžské konfliktní minerály hlídají teprve od roku 2010 v rámci Dodd-Frankova balíčku zákonů, přičemž spíše než o penalizační má nařízení monitorující charakter. Pro ilustraci z našich končin, Evropský parlament se přímým opatřením proti konfliktním surovinám po letech debat začal více zabývat až loni, což vyústilo ve víceméně bezzubou směrnicí. Jiné (nejen) herní společnosti na tom ovšem nejsou nikterak lépe, ba přímo naopak.

Velká porce hardwaru

Daleko větší šance na nákup konfliktních minerálů v elektronice samozřejmě vzniká pořízením běžné spotřebitelské elektroniky od komponent stolního počítače po levné chytré telefony, než u herních společností, jejichž komodity jsou většinou virtuálního charakteru. Pomineme-li serverovny, digitální distribuce přece snížila potřebu prodeje paměťových médií, navíc na produkci DVD disků nejsou konfliktní minerály třeba.

Velké herní firmy přesto často obchodují i s komponenty, které se opírají o hardware. Byť Activision Blizzard známe především jako producenta videoher, značná část aktivit firmy spočívá i v prodeji figurkových hraček Skylanders nebo herního merchandisu - a tady už je využití diskutovaných nerostů mnohem výraznější. Průzkum GamesIndustry ukazuje, že podpůrné produkty či přímo produkce elektroniky v případě největších herních firem tvoří značnou část aktivit.

Například Activision se svou vcelku malou hardwarovou produkcí zjišťovala dotazníkem původ surovin od 16 dodavatelů. Oproti tomu Microsoft (zvláště po akvizici Nokie) odebírá nerosty od řádově daleko vyššího počtu dodavatelů - celkem 357. Z nich na dotazy ohledně původu nerostů v roce 2014 odpovědělo pouze 291. Co se týče zbylých 66 dodavatelů, Microsoft sice sdělila, že namísto nich bude hledat alternativní zdroje, zatím si však z tématu příliš těžkou hlavu nedělá, protože doposud s žádným z nich neukončila smluvní poměr.

Napůl přiznané pochybné zdroje jsou navíc jenom jedním dílkem skládačky. Z 327 různých zdrojových pecí a rafinerií bylo institucí Conflict Free Sourcing Initiative (CFSI), která se od roku 2008 věnuje právě tomuto tématu, celkově 60 označeno za „neznámé,“ což znamená, že jde o firmy s pochybným původem a statusem.

Ještě problematičtější situace panuje u Sony, která skrze konzole a handheldy podobně produkuje klasickou herní elektroniku v ještě větší míře než Microsoft. Sony pro jistotu SEC vůbec nesdělila počet svých dodavatelů nerostů, ale připustila, že řada z nich na dotazník vůbec neodpověděla, odpověděla neúplně nebo prý neznala původ vlastního zboží. 171 z 214 nakonec identifikovaných dodavatelů Sony bylo dle klasifikace CFSI "čistých," 13 ze zbylého počtu však přímo získávalo suroviny v Kongu nebo okolních státech. Podobně jako v případě Activision je ale takový výsledek znovu znatelným pokrokem - v roce 2013 totiž Sony přiznala, že jen 80 dodavatelů pocházelo z nekonfliktních zón, zatímco u více než pěti set dalších nebyla sto odhalit původ surovin.

Přehled pak uzavírá trojice jmen Nintendo, Apple a Disney. Jelikož první z nich jako japonská společnost nepodléhá americké kontrole, nepodléhá ani kontrole SEC. Přesto se k tématu vyjádřila v jiné zprávě, kde konstatovala příjem nerostů od 79 rozporuplných dodavatelů z 247. Apple je k otázce svých dodavatelů dlouhodobě velmi citlivá, ale i v jejím případě se situace papírově zlepšuje. Mediální a hračkářský producent Disney ovšem optimismus, že se vše zlepšuje, poněkud kazí - z obrovského počtu 1365 dodavatelů firmě na dotaz odpovědělo pouze 40 % z nich. Celkově Disney mezi svými zdroji našla 122 rafinerií a dolů v konfliktních oblastech. Je ale třeba říci, že podíl Disney na herním trhu je ve srovnání s jeho jinými projekty spíše menší, protože hry tvoří jen menší část celkových aktivit firmy.

Probuzení herního průmyslu

Především kvůli pramálo povzbudivé pozici Disney se situace zdá být neutěšená. Podíváme-li se však do minulosti, lze herní průmysl pochválit, že se snaží situaci změnit. Nejde jej sice chválit příliš, ale opatrně ano. Snahu omezit využití konfliktních surovin v elektronice ostatně můžeme sledovat až po roce 2011. Ačkoliv je stále co zlepšovat a vina za využívání konfliktních minerálů rozhodně neleží jenom na bedrech herního průmyslu, ještě pár let zpátky působili velcí hráči herního průmyslu ve vztahu ke konfliktním zdrojům velmi ležérně - více o problému mluvili, než že by jej chtěli řešit.

Zákaz odbírání konfliktních minerálů sám o sobě samozřejmě neřeší celý komplexní problém otrocké práce v dolech ani zvěrstev páchaných během válčení v rizikových oblastech. Zároveň je ale snížení nepřímého spolufinancování konfliktů to nejmenší, co vůči nim lze udělat - v konečné ceně elektroniky není navýšení o vzácné kovy z jiných zdrojů tak významnou položkou. Naopak, vzhledem k ekonomickým poměrům v ohrožených oblastech je přitom export těchto surovin významným příjmem bojujících stran. Takže změna dodavatele za "čistého" firmy moc nebolí a naopak producenty "krvavých surovin" výrazně omezuje.

minerals1 zdroj: tisková zpráva

V prvé řadě jde ale především o odpovědnost, kterou by na sebe herní průmysl měl otevřeně vzít. Lze sice namítat, že jistě existují větší producenti elektroniky, případně, že konfliktní minerály jsou nafouknutým tématem. Herní průmysl měl ale dle předpokladů dosáhnout v roce 2015 tržeb ve výši přes 90 miliard dolarů. S tím si musí připustit i stále markantnější vliv na celospolečenská témata - ať už se k nim jednotlivé společnosti postaví čelem, nebo ne. Když totiž nic jiného, herní průmysl, který se nepodílí na financování válečného konfliktu, bude příjemným argumentem, až zase příště pár kritiků na světlo světa vytáhne tezi o vlivu akčních her na násilné chování...

Nejnovější články